Stárnu, protože...

...se kolem mě objevují zcela nová témata

Čím dál míň lidí v mém okolí řeší, do kterého baru večer půjde. Mnozí skorotřicátníci, jak nás už de facto můžu nazvat, se dávají na vdavky a plození dětí. A tak mám nyní facebook plný oznámení o zasnoubení, uzavření sňatků i fotek čerstvě narozených či již trochu větších robátek.

Pravda, i já jsem přispěla svou kapkou do mlýna.

...mám nečekané radosti

Moje maminka je praktická žena, a tak když viděla, že u nás doma máme sice žehličky hned dvě, ale z jedné odpadává kolečko na regulaci teploty a druhá pro změnu skoro nehřeje, což u přístroje tohoto typu lze považovat za zásadní chybu, zajistila, abych pod stromečkem nalezla novou.

Již od Vánoc jsem z ní u vytržení. První žehlení bylo zázračné. Hřála o sto šest, nic z ní nepadalo... prostě výjimečný zážitek. A já to ocenila! Celou dobu jsem poblíž se nacházejícímu muži říkala, jak je báječné žehlit s takovým strojem. Chvíli se bavil mým nadšením a pak prohlásil, že taktéž vyzkouší tento nový přírůstek do naší domácnosti. Zkouška zabrala cca deset vteřin, poté žehličku odložil, prohlásil, že jeho to tedy zase až tak nenadchlo a že proto tuto práci rád zcela přenechá mě.

Příště se budu rozplývat tajně.

...se kochám na jiných místech

Kdysi jsem zasněně hleděla do své šatní skříně a říkala si, že je dobrá práce nashromáždit poměrně vydařenou sbírku oděvů. Pravda, když došlo na oblékání, klasicky jsem "neměla co na sebe", ale okem střízlivým bylo nutno uznat, že koupě některých oděvů se mi skutečně vydařila.

Nyní takto s láskou hledím do ledničky. Je-li kvalitně naplněná, mám daleko silnější pocit tepla domova.

...prožívám spokojenost díky myčce a pračce

Byť jsem se osamostatnila poměrně brzy, bylo snadné uklidit garsonku o velikosti 36 metrů čtverečních, jež byla mým singles hnízdem. Nyní máme byt o poznání větší a ze mě se musela stát praktická žena.

Spokojenost, kterou jsem mívala při cestě z manikúry, nyní prožívám, slyším-li hučení myčky a pračky. "Dobrá práce," říkám si a kamsi nahoru posílám poděkování za moderní dobu, která nám přinesla tyto vymoženosti.

...se ze mě stal meteorolog

Vždycky mi bylo poměrně jedno, jak je venku. Počasí mě zajímalo jen při rozmýšlení outfitu. V současnosti hledím z okna několikrát denně a jsem schopna postesknout si, že situace venku nenahrává dobrému sušení prádla, či nadšeně zvolat "Dneska to bude schnout jedna radost!"

...mám spoustu kuchařek, a dokonce je používám

První kuchařku jsem dostala cca v jednadvaceti. Měla jsem tenkrát záchvat smíchu a prohlásila ji za vtip roku. Dnes mám takových knih několik, přičemž jednu jsem si na muži vyprosila k Vánocům, jelikož Nigella Lawson je zkrátka a dobře inspirativní.

...uctívám odlišné idoly

Ad předešlý bod. Nikdy by mě nenapadlo, že budu s oblibou sledovat osobu, která na televizní obrazovce a ve svých knihách radí jak vařit.

Dráhu uctívání idolů jsem započala v 90. letech s Kelly Family, nyní mám tak nějak raději třeba Edith Piaf nebo Beatles, než tu mnohačlennou kapelu dlouhovlasých bratrů a sester... a taky tu Nigellu!

 

Myslím si, že věk je jenom číslo. Člověk se vyvíjí a mění.

Třeba u mě je to tak, že nakonec ze ztřeštěného trdla, které v domácnosti neumělo nic, protože má až moc hodnou maminku a ta ho šetřila, je nyní docela solidní kuchařka, snad dobrá matka, domov v pořádku udržující osoba, milující partnerka a ze života se radující skorotřicítka s někdy velice hloupými nápady.

A co vy?

Na kolik se cítíte?

Mějte se moc hezky!