Velké poděkování!

Včerejšek začal jako jeden velký den blbec. Kdo by to byl řekl, že skončí úžasným večerem!

Od rána se mi tak nějak nic nedařilo. Znáte to... všechno vám padá z ruky, dítko není pozitivně naladěno, konečně si vyberete šaty, v nichž chcete večer jít, ovšem po chvilce zjistíte, že jsou od dětské mastičky, pak vám robě rozbije jediný dobře sedící makeup, takže jej dolujete z toho, co ze skleněného obalu zbylo, a modlíte se, aby tam nebyl střep... atd.

Neznáte?

Já ano!

Když už jsem konečně mířila na vyhlašování výsledků soutěže Lohas blogger 2015, doufala jsem, že pro daný den bylo smůly dost. Ovšem nečekala bych, že se vše v dobré obrátí v takové míře.

K mému úžasu se mi podařilo vyhrát svou kategorii!

Musím přiznat, že když Lucka z blogu Život podle Lucie vyhlásila můj článek za vítězný, málem to se mnou seklo.

Musela jsem pak působit jako asociál, nicméně jakožto nervózní introvert a k tomu osoba, která po celé dny komunikuje hlavně ve formě typu "Kde je čičí?""Nechceš hamat?" či "Koukeej, tady je koník!" , jsem prostě momentálně komunikačně totálně nezdatná.

Oč v soutěži šlo?

Asi jste už někde zaznamenali celonárodní kampaň Hate Free, která se snaží napomáhat v boji proti xenofóbii v naší společnosti. A právě ve spojení s touto kampaní byla v rámci webového Magazínu Lohas vyhlášena soutěž Lohas blogger 2015

Jejím smyslem bylo ukázat zdravější a zodpovědnější styl života, ať už se jedná o módu, vaření, vychytávky do domácnosti, kosmetiku anebo další témata.

Můj článek, s nímž jsem soutěž vyhrála: První krůčky v životě s minimem odpadu.

Přečtěte si určitě také příspěvky ostatních bloggerů. Jsou hodně inspirativní.

Děkuji

Děkuji organizátorům za možnost zúčastnit se smysluplné soutěže, poznat skvělé lidi a přijít na nová a velice zajímavá témata. Porotě pak za výhru a za nádherná slova, která mi někteří její členové po vyhlášení řekli.

A v neposlední řadě děkuji i vám, svým čtenářům. Byly chvíle, kdy jsem si říkala, že blog zruším, ale vždycky se v ten okamžik ve zprávách, komentářích nebo e-mailu objevila vzpruha, která mi vrátila radost z blogování. Ač můj blog nemá tisíce pravidelných návštěvníků, věřím, že ty, co na něj zavítají, baví a přináší jim radost a snad i úsměv na rty... a o to mi jde.

DĚKUJI!