Mateřská dodá životu tempo!

Obecně prý ženy dokáží dělat víc věcí najednou, zatímco muži se vždy pořádně soustředí jen na jednu. Dle nezávislé studie, kterou jsem provedla na své drahé polovičce, musím konstatovat, že na tom něco pravdy bude.

Muž, když hlídá robě, tak prostě hlídá robě, v případě, že vaří, tak prostě vaří a zametá-li, tak zkrátka a dobře zametá.

Já jsem nátury jiné. U hlídání roběte uvařím, zametu, cca 50x poklidím rozházené hračky, promyslím něco málo pracovního, vymyslím a následně zavrhnu, že bych se mohla odbarvit na blond nebo si dát potetovat celá záda, zaslzím si dojetím nad dítětem, rozčílím se čímkoliv, nadchnu se pro cokoliv atd.

Nutno upozornit, že nejde o kasání trika. Dokud je muž skvělým otcem, výborným, byť výjimečným kuchařem a pomůže občas s domácností, jsem naprosto spokojená.

Navíc si myslím, že někdy si to my ženské ztěžujeme úplně zbytečně.

Každopádně při transformaci v matku dojde k urychlení částic či co. Alespoň já, sledujíc nejen sebe, ale také své kamarádky a příbuzné, jež život obdaroval dětmi, mohu tvrdit, že k tomu došlo. Záležitosti, které se př.n.E. (tedy před narozením Emily) táhly až desítky minut, dnes zvládám za zlomek času.

Make-up

Říká se, že život naučí. Tak už je to tady! Kdysi jsem se s horní linkou vykreslovala dlouhou dobu. Dnes je to šup šup a hotovo. Navíc Emily se při mé snaze udělat ze sebe člověka často přehrabuje v obří kosmetické taštičce. A tak po jejím nepodařeném pokusu nacpat si pinzetu do nosu či sníst tvářenku a podařeném úsilí prstem vyďolovat zasunutou rtěnku, kterou pak lze parádně rozpatlat na podlahu, skříň, hračky a jiné dostupné předměty, ruším zdržující akci "Horní linka" úplně. V takovém případě bohatě postačí rychlé nanesení řasenky.

I zbytek probíhá v závodním tempu, což nedávno zapříčinilo do nebe volající ostudu, kdy jsem na procházku vyrazila po přešmrdlání hodně zlatým a  k mému tónu pleti naprosto nevhodným bronzrem. Vypadala jsem jako kdybych se právě rozhodla jít na Staromák vydělat nějakou tu kačku v převleku za bronzovou sochu.

Úklid

Rozházené hračky jsou pro domácnost s malým dítětem naprosto typické. Jelikož mě ale někdy popadne záchvat naivity, jsou chvíle, kdy se je snažím v rychlosti sesbírat a uklidit. Ovšem robě je stále o krok dál. Čím rychleji je uklízím, tím rychleji jsou zase vyhazovány do prostoru.

 Abych nekřivdila... mnohdy je mi s úklidem vehementně pomáháno.

Abych nekřivdila... mnohdy je mi s úklidem vehementně pomáháno.

Komunikace

On-line komunikace se ze sofistikovaně rozvitých souvětí smrskla na jasné a stručné holé věty, někdy jen samotná slova. Aby taky ne... zkuste si psát litanie, když vám dítě visí na noze a dožaduje se mobilu, aby si mohlo zhlédnout oblíbené klipy Nafrněná od Báry Polákové a Mám boky jako skříň od Ewy Farné.

Kam se na ně v oblibě hrabe Rákosníček!

Výjimka potvrzuje pravidlo

Jediné, co se tak nějak samovolně na mateřské zpomalí, je myšlení. Dnes se to kupříkladu projevilo, když jsem se snažila přijít na záhadu s novým mlýnkem na sůl.

Nemlel.

Až mamka mě upozornila, že jde o jakýsi fyzikální zákon, který praví, že držíte-li mlýnek oním místem, kudy má namletá sůl padat, vzhůru, fungovat nebude.

Mé faux pas se obešlo bez komentářů. Mamka zachovala dekórum a pravila, že už mnohdy v restauracích viděla i jiné lidi, jak s tímto problémem zápasí. Možnosti jsou dvě. Buď nechce, abych si myslela, že mi mateřskými povinnostmi měkne mozek, nebo si sama přeje uvěřit variantě, že z její kdysi průměrně inteligentní dcery něco zbylo.

Mějte se moc hezky!