Podzimní potlach

Podzimní hýření barvami nemá chybu.

I já, jakožto ryze městský typ, jsem v tuto dobu přitahována přírodou.

Chce se mi zírat do korun stromů, sbírat spadané kaštany a z okna s punčem v ruce pozorovat probarvování oblohy, když se sluníčko odebírá na kutě.

Díky dýním, jablkům, ořechům a dalším pochutinám si užívám kuchařský rej. Uznejte, že domácí dýňová polévka a po ní voňavý štrůdl jsou skvělou volbou, ať už k obědu nebo večeři.

Zdroj.

Ovšem rozmohl se nám tady takový nešvar...

... ne, není to ono slovíčko, které Eva Holubová významně prohlásila před školní tabulí v Peliškách... Za podzimní nešvar považuji halloween, respektive jeho české přejímání.

Chápu, může být zábavné obléknout si kostým a vyrazit na party nebo si vyzdobit domov strašidýlky, nicméně nasnadě je otázka, kam se poděly naše vlastní tradice?

Proč se šíří masové nadšení do zvyků jiné země?

Byť jsou dušičky svou ponurostí spíše opakem bujarého halloweenu, mají svůj smysl.

Všichni bychom se měli zastavit ve shonu všedních dní, zavzpomínat na ty, kdo nás navždy opustili, a rozsvítit svíčku. Pieta je důležitá. I my jednou budeme žít jen ve vzpomínkách. Nechme se inspirovat, na tom není nic špatného. Klidně vyřezávejme s dětmi dýně, ale nezapomeňme jim také předat ty pravé tradice.

Protože pouze putováním z generace na generaci lze zabránit jejich úplnému vymizení. Buďme hrdí na svou národní jedinečnost.

 

Co na halloween říkáte vy?

Myslíte si, že jednou naše dušičky úplně vymizí a místo toho se bude chodit na halloweenskou koledu?

Napište své názory do komentářů!

Moc se na ně těším.

Mějte se hezky!