Naštěstí žiju ve štěstí a pro štěstí

Už dlouho přemýšlím o vrtkavosti štěstí a o tom, že pro každého znamená něco jiného, a to i přesto, jak moc se v současnosti zobecňuje. Po včerejším přečtení článku na blogu Jsem žena 30+, který je mi blízký, i když ještě třicítku na krku nemám, jsem se rozhodla své dumání alespoň částečně hodit na papír... teda vlastně na monitor.

"Co je štěstí?"

"Muška jenom zlatá!"

Ona muška je pěkná mrška. Létá si z člověka na člověka. U někoho pobude déle, u někoho krátce. Všeobecně se ale dost často štěstí mylně transformuje pouze do úspěchu, slávy, krásy a peněz. Obyčejný člověk, o kterém není veřejně slyšet, neprocestoval půlku světa, neplní sociální sítě dokonalými fotkami a nedisponuje tučným kontem, se rázem stává někým, kdo zaručeně šťastný být nemůže.

Opak je ale pravdou.

Záleží totiž na každém z nás, v čem vidí své štěstí.

A tak i máma na mateřské, která se sem tam stane terčem opovržení, protože dalším společenským bludem je myšlenka, že mamina rovná se jen a pouze hovory o dětech, nevyspalost, nervy nadranc a zanedbanost sama sebe, může prožívat opravdové štěstí.

Stejně tak automechanik, kominík, pokojská nebo třeba knihovnice.

V případě, že máme rádi sebe i to, co děláme a jak žijeme, je úplně jedno, zda žijeme podobným stylem jako spousta dalších lidí.

Zdroj.

Je jen na nás, jak si svůj život zařídíme.

Úplným základem je žít po svém.

Nehledět na názory někoho jiného, nebát se změn a nežinýrovat se, když pro sebe chcete něco víc. Ono slavné brblání, že život je moc krátký, totiž tak úplně není pravda, je dost dlouhý na spoustu štěstí... pokud si jej k sobě pustíme.

 

V čem spočívá vaše štěstí?

Dejte vědět!

Mějte se moc krásně.