Knižní výzva 2015 (#9): Zvláštní smutek citronového koláče

O knížce Zvláštní smutek citronového koláče od Aimee Benderové jsem přečetla několik velice kladných recenzí a vyslechla jsem spoustu nadšených ohlasů.
Můj šálek kávy to ovšem není...


Od začátku jsem se nemohla vůbec začíst. Typ autorčina psaní mi nesedl. V románu se objevují až surrealistické prvky a ty se míchají se stylem, který by se dal označit jako pohádkový. Nejde o náhodu, právě v pohádkách prý autorka nachází inspiraci a zmíním-li navíc jméno Hans Christian Andersen, je opět trochu jasnější, proč knížka dýchá laskavostí, která se mísí s melancholií a smutkem.


Rose v devíti letech zjišťuje, že umí v jídle rozpoznat nejen jednotlivé ingredience, u nichž dokáže určit i přesný původ, ale také pocity těch, kteří složky zpracovávali a celé jídlo chystali. Tak se dozvídá, že její matka má milence. To však není jediné tajemství v rodině. Zamlklý bratr má jiné zvláštní schopnosti a otec se z jistých důvodů vyhýbá nemocnicím.
Hlavní hrdinka roste a dospívá, přičemž svou schopnost neztrácí. Učí se s ní žít...


Faktem je, že samotný námět je skvělý.
Možná skutečně do přípravy jídel dáváme část svých pocitů a nejspíš je jen dobře, že je nemůžeme rozpoznávat.
Těžko totiž říct, co všechno bychom se o druhých i o sobě samých dozvěděli.


Co mi opravdu hodně vadilo... je používání přímé řeči bez klasických uvozovek.
Po několika stránkách jsem pochopila, že to je právě důvod toho, že se nemůžu pořádně začíst.
Přišlo mi, jako by tím byla narušena plynulost děje.


Sečteno podtrženo... milé a zvláštní počtení, bohužel bez pocitu, že bych musela knížku číst znovu...

Četli jste?
Líbilo?

Mějte se moc hezky!
Jana MalákováComment