Ahoj, já jsem Janka, platící knihomol... a hodlám se změnit!


Asi mám chorobu, kterou bych nazvala „knihovnové výpůjční záchvaty“.
Jakmile vlezu do této instituce, odcházím s náručí plnou knížek. Možná jde o nějaký pravěký pud, který mě nutí nahrabávat co nejvíce věcí do zásoby... nevím, nechápu.

No ale zpátky k jádru pudla...
Samozřejmě pak nestíhám vše číst. Ráda bych, ale dvacet knížek měsíčně prostě nedávám (jestli někdo z vás ano, tak klobouk dolů).
A pak platím jako mourovatá.
Doma už je mi na větu „Jdu do knihovny,“ odpovídáno: „Platit upomínky?“ (pche!).

Prostě knižní rebel.



Dneska ráno jsem spěchala školit a vzhledem k tomu, že u rozečtené knížky mám poslední dvě stránky, věděla jsem, že mi to na cestu nestačí. Do zásoby z knihovny nemělo cenu sahat, protože tam ještě tenhle týden musím vše odnést, a tak bych to nedočetla.

A tak jsem se zaměřila na vlastní knihovnu.
Je to paradox.
Mám doma spoustu knížek a další ještě větší spousta čeká u rodičů na velikou knihovnu na míru, kterou si hodlám nechat zhotovit tzv. do vlastního.

To by jeden neřekl, kolik se tam našlo věcí, co jsem ještě nečetla (je to ostuda, vím to).
Vlastně nosím dříví do lesa, za které pak ještě platím.
Tak jsem si řekla dost!

Začnu plnit své literární resty.

Prvním úkolem je přečíst Milence Lady Chatterleyové. Doma už mi leží (kniha, ne milenec) pěknou řádku let, ale nějak na něj nikdy nedošlo, což je velká škoda... a navíc se stydím za to, že jsem zrovna tohle nečetla.

Omlouvám se tedy pražské knihovně.
Dočasně ji přestávám dotovat svými nedobrovolně dobrovolnými příspěvky a konečně se začínám věnovat vlastním zdrojům.

A nemyslete si, že jsou ledajaké.

Mnohé z mých knih vlastnil (pra)strýček, který zemřel hodně mladý na začátku 20. století... a kterého mi babička kdysi dala za odstrašující příklad slovy: „Nejedl, pořád se učil a četl. Onemocněl z toho a umřel!“.
Jeho knížky se pak dlouhá léta válely zapomenuté na půdě, dokud jsem nepřišla já.
Možná jsem po něm podědila nějaký ten gen. A jestli ne, tak aspoň jeho literární arzenál, který považuji za poklad.


Jak jste na tom vy?
Půjčujete si v knihovně nebo máte vlastní zásobu knížek?

Mějte moc krásný den!

Jana Maláková2 Comments