Vánoce, Vánoce přicházejí...

Tak nám ty Vánoce už pěkně klepou na dveře. Někdo hrotí dárky, jiný hrotí, že je hrotit nebude. 
Já zůstávám v klidu.
Nějaké drobnosti pro své blízké mám, něco mám ještě v plánu koupit. Vím ale přesně co a kde. V obchoďáku mě jen tak někdo neuvidí. Nemám nervy na to, abych se prodírala davem.
Chtěla jsem napsat to známé klišé, že o dárcích to přece stejně není, ale vyznění je kýčovité.
Jenže je to pravda... nebo by měla být.


Já vám nevím, ale když babička o víkendu vzpomínala, jak se sestrou dostávaly dva pomeranče a byly z nich u vytržení, přišlo mi to daleko romantičtější, než až my budeme vyprávět vnoučatům, že jsme jako malí chtěli počítač a naši na něj neměli.
No... uznejte...

Nestěžuju si. Nemá cenu věčně lamentovat a jít bezhlavě s davem. Je to jen na nás, jaké si to uděláme.
A tak mojí jedinou starostí je, že to nejlepší cukroví jsme už úspěšně zvládli sníst, a protože nové se nestihne rozležet, tak se na  něj asi vykašlu.
Beztak má babička zase milion druhů, i když jako každý rok tvrdila, že letos teda rozhodně péct nebude. To už je taková rodinná tradice posledních dvaceti let.
Mlžíme, že to nevadí, hlavně ať odpočívá, ale ve skrytu duše doufáme, že napeče ty svoje skvělé perníčky, placičky, kuličky, úlky, rohlíčky......., kterým se nic nevyrovná.
No a pak taky některé dárky z eshopů prý nestihnou přijít. Jistě ale udělají radost i po Vánocích, 24. není poslední den světa (doufám).

Myslím, že to nejkrásnější na Vánocích je udělat si pohodičku. Dát si nějakou dobrotu, punč či svařáček, otevřít knížku nebo pustit pohádku a sem tam se provětrat venku. Co myslíte?

Doufám, že si tenhle předvánoční čas užíváte.
Mějte se pěkně!

Ze života...
Jsou tací, které Vánoce opravdu nijak nevzrušují.
Máme své soukromé zlaté prasátko...
které si ale nemyslí, že o dárcích to není.
Jana MalákováComment