Hitlerova sekretářka vypráví svůj příběh...

Téma minulého článku bylo literární, a tak jsem si říkala, že u dalšího bych měla přijít zase s nějakou módou, abyste neřekli, že ji flákám. Navíc probíhá Designblok, o kterém z minulého roku vím, že je to úžasná akce. Bohužel letos mi jeho návštěva časově nějak nevyšla.
No a protože mám literaturu úplně nejraději a navíc jsem dočetla zajímavou knížku, ráda bych se s vámi o svůj čtenářský zážitek podělila :)

Tak tedy k věci...
Podařilo se mi dočíst knížku Do posledního okamžiku, kterou napsala Traudl Jungeová. Tato žena se ve velice raném věku stala sekretářkou muže, jehož jméno s sebou nese miliony nevinných obětí - tedy Adolfa Hitlera.

Zdroj obrázku: http://www.martinus.sk/?uItem=107234.

Možná vás napadne, že nechápete, jak mohla pro někoho takového pracovat. Je ale třeba si ujasnit, že zvláště tak mladý člověk, který navíc vyrůstal v nacistickém Německu, měl zcela ovlivněné myšlení, zkreslené informace a o mnohých událostech neměl žádné tušení. Traudl byla po válce (a já osobně si myslím, že oprávněně) denacifikována.

Autorka líčí Hitlera z úplně jiné strany, než jej známe z mnohých dokumentů. Nebyl "jen" zlý, ale navíc byl poměrně zvláštním podivínem.

Několik zarážejících zajímavostí
  • Byl přísným vegetariánem, který rád od masa odrazoval i ostatní spolustolovníky, a to například detailním vyprávěním o jeho návštěvě na jatkách. To je opravdu až tragicky směšné, když pomyslíme, co všechno se na jeho rozkaz dělo.
  • Jedl hodně zvláštní pokrmy, jako například brambory s tvarohem a lněným olejem.
  • V jeho pracovně byla velmi nízká teplota (okolo 11 stupňů) a dle Traudl prohlašoval, že se mu v takovém chladnu nejlépe pracuje.
  • Nenáviděl kouření cigaret nebo doutníků. Nemohl cítit ani jejich pach.
  • V soukromí ho jako jediná mohla fotografovat Eva Braunová.
  • Rád přesvědčoval druhé ke sňatku, což je paradox vzhledem k jeho vztahu k Evě Braunové. I svatbu Traudl Jungeové velice uspíšil. Vzala si jeho sluhu Hanse Junge.

Kniha Do posledního okamžiku je dle mého názoru trochu jako horská dráha. Místy čtenář hltá slovo za slovem a diví se informacím, které jsou mu podávány. Jinde se tak trochu zasekne a pokud v tomto místě knihu odloží, nechce se mu ji hned vzít opět do ruky a číst. Nicméně se ale vyplatí knihu dočíst... 

Mrkněte na rozhovor s Traudl Jungeovou



Čtete knihy o postavách z historie? A pokud ano, tak jen o těch kladných nebo občas i o nějakém tom záporákovi?

JUNGE, Traudl. Do posledního okamžiku: vzpomínky Hitlerovy sekretářky. Vyd. 2. Překlad Ivana Vízdalová. Praha: Ikar, 2011, 303 s. ISBN 978-80-249-1533-3.

Jana MalákováComment