Přepsali se, tak jsem tady...

O našich životech občas rozhodují drobné náhody. Většinou se jedná o věci, které nám sice v nějakém směru život změní, ale neznamenají výběr mezi přežitím a smrtí. U Dagmar Lieblové rozené Fantlové to tak však bylo. Jen pouhý omyl ji zachránil život v době perzekuce Židů za druhé světové války.

Kdyby se kdosi nepřepsal v roce jejího narození, Dagmar Lieblová by byla spolu s mladší sestrou, maminkou, tatínkem a spoustou dalších obyvatel tzv. rodinného tábora v Osvětimi zavražděna v plynové komoře. Jediné špatně napsané číslo ji poslalo na práci do Hamburku, po které sice přišly další hrůzy, jako například koncentrační tábor Bergen-Belsen, kde se už ocitla opravdu u konce sil, ale podařilo se jí přežít a dočkat se osvobození.

O dětství, hrůzách holocaustu, jaké potkaly rodinu Fantlovu, i o tom, jak paní Lieblová žila po válce, se dozvíte v knize Přepsali se, tak jsem tady. Její vzpomínky sestavil Marel Lauermann a jsou jedinečným svědectvím o tom, jaké bylo prožít tuhle černou kaňku na našich dějinách.

Paní Lieblová je dáma, která před pár týdny oslavila 88. narozeniny. Je naprosto vitální, hovoří třemi světovými jazyky, přednáší studentům a již 14 let předsedá Terezínské iniciativě, která pomáhá přeživším a působí v šíření správného povědomí o holocaustu.