Neviditelná dívka

Vždycky jsem si myslela, že musí být fajn, když jste potomek nebo vnouče nějakého slavného spisovatele. Jak ale ukazuje Mariel Hemingway, zase taková hitparáda to být nemusí... nebo to minimálně není nic, co by vám v životě významně pomohlo.

Z vlastních zkušeností jaksi nemůžu soudit... kouknu-li do hlubin rodokmenu, je to skoro samý dělník a sedlák. Tedy kromě jednoho strýčka, o němž babička prohlásila: "ten se pořád jen učil a učil, až z toho umřel" (na což mě upozorňovala hlavně v době mých vysokoškolských studií), a druhého strýčka, co byl učitel a víc toho o něm nevíme.

Neviditelná dívka není klasickým literárním dílem...

Nenajdete v ní začátek-zápletku-a rozuzlení, tak jak je známe. Je zkrátka a dobře výpovědí ženy navracející se do dětských let a promlouvající ke čtenářům takovým způsobem, že občas máte pocit, že to malé děvčátko sedí vedle vás a všechno vám vypráví. Styl autorčina psaní je totiž lehký, příjemný a do útlé knížečky se začtete natolik snadno, že ji zhltnete najednou.

Mariel Hemingway dědečka nepoznala, protože spáchal sebevraždu před jejím narozením, tím pádem na ni nemohl mít žádný vliv, jen jí kdysi přišlo trochu zvláštní, že škola, kterou navštěvovala, nesla jeho jméno. Její dětství ale i tak nebylo standardní. Rodiče se totiž potýkali s náladovostí, depresemi, hádkami mezi sebou, a dokonce také se závislostmi na alkoholu a lécích. 

Ani dvě starší sestry nebyly pro Mariel velkou oporou. Jedna měla potíže s drogami, druhá s anorexií... a také sama Mariel trpěla poruchou příjmu potravy, protože často z panického strachu ze zvracení polykala spoustu léků na žaludek.

Musím říct, že bylo zajímavé nakouknout do soukromí slavných - množné číslo je zde na místě, protože nejen Ernest Hemingway je známou osobností rodiny, Marielina sestra Margaux byla herečka a modelka, která bohužel rodinné prokletí - deprese a sklony k závislostem - zdědila, což jí bylo osudné (zemřela ve 42 letech po předávkování utišujícími léky).

ČtuJana Maláková2 Comments