Všechny malé zázraky

Aaach jooo, kdyby tak všechny knížky v nás zanechávaly takovouhle stopu! No... možná bychom se z toho zbláznili. Všechny malé zázraky jsou totiž přesně ten typ čtení, o kterém pak dlouze a dlouze přemýšlíte, zkoušíte si představit, že by se ten příběh skutečně stal a máte i takový podivný pocit, že jste jej spolu s postavami opravdu prožili.

Tahle knížka je zvláštní, je zajímavá, je poutavá a dostane se vám do hlavy.

A to jsem vůči příběhu ze střední školy měla setsakramentsky velikánské předsudky... stejně jako u Hledání Aljašky. V porovnání s ní u mně ale Všechny malé zázraky vyhrávají. Díky svojí hloubce, promyšlenosti, překvapivosti i řešení, kdy se příběh odehrává z pohledu dvou postav, jejichž světy se shodou okolností protkají.

Najdete tady lásku, to je jasné, vždyť ta ke střední škole patří. Jenže taky dva odlišné typy myšlení, tragické osudy a mnoho dalšího.

Jako vždy něco málo k ději... Violet je nešťastná z tragické ztráty sestry, jinak jde však o dívku oblíbenou, Theodor Finch je oproti ní outsider a naprosto problémový dospívající. Oba jsou nešťastní, oba trápí různé myšlenky. Už jejich první setkání je netradiční a jde při něm oběma o život, zprvu vznikne přátelský a později milenecký vztah plný zvratů - dobrých i zlých.

A vám se na konci chce plakat... nebo možná nejenom chce.

Mimochodem... o téhle knížce je řeč i v mém druhém videu, tak jestli chcete, mrkněte na něj.