Jsem typická ženská, protože...

...umím být protivná i sama sobě

Okolí se může zdekovat a prostě si mě přestat všímat, ale opustit sama sebe tak nějak nejde. A to i když mám tu nejhorší náladu, kdy dobře vím, že jsem jako osina v pozadí.

...používám nenáviděné věty druhu:

"Já jsem ti to říkala.", "Protože prostě proto.", "Nemám co na sebe." a "Nejsem v tom tlustá?"

Ó bóže, jak mě samotnou štvou... a to hlavně svou neodolatelností vypustit je z pusy.

...věci, které nepotřebuji vůbec, potřebuji nutně

Týká se to hlavně různých činčurádiček, které na nás ženy volají z regálů Ikey, Domova & Stylu, Nanu Nana a jiných podobných obchodů, kde lze vyprázdnit finanční obsah své peněženky za svícínek číslo 124, který doma marně umisťujeme mezi 123 předchozích svícínků, jež jsme taktéž nutně potřebovaly.

...opravdu nemám co na sebe

Jako teď vážně... vůbec nechápu tu záhadu, kdy mi jde ze skříní oblečení naproti, ale chci-li se obléknout, oděvy se stávají tak nějak neviditelnými.

...sem tam nevím co chci

Ale chci to hned!

...fakt, že v 10:21 mám dobrou náladu, nevylučuje špatné rozpoložení v 10:22

U ženský člověk nikdy neví. V hlavě se jí totiž točí vír různých myšlenek a každá z nich se může stát spouštěčem jakékoliv reakce.

...mluvím vlastní řečí

"Ne" tak mnohdy znamená "Ano", a to zvláště u dotazu "Děje se něco?". Zatímco "Nic" může skrývat mnohé od štveš mě, zlobím se, právě jsi řekl/udělal/neudělal to, co jsem si myslela, že neřekneš/neuděláš/uděláš.

...používám nelogickou logiku

"Jestliže jeden metr je sto centimetrů, jeden decilitr bude sto mililitrů"... pravila jsem nedávno při působení v kuchyni. Muž sedící u počítače vzhlédl, dlouze se na mě zadíval, zřejmě si pomyslel cosi o mé nadprůměrné inteligenci, pokrčil rameny a opět se vrátil ke své činnosti.

 

A co vy, dámy? Jak jste na tom s oněmi typickými ženskými znaky?

Dejte vědět!