S upřímností pro moje čtenáře... aneb Velká změna

Být blogerkou, která píše o svém životě, je podobné, jako kdybyste si všechny čtenáře pustili k sobě domů. Jdete s kůží na trh, a to nejen s tou svojí, ale zatahujete do toho také rodinu. V případě dětí navíc bez jejich možnosti říct si, zda chtějí nebo ne. Nic a nikoho neodsuzuju, jen jsem pocítila potřebu zavřít dveře našeho domova.

Blogu se věnuju přes čtyři roky. První krůčky udělal jako naprosto špatný módní blog, který pak přešel v blog se vším možným a někdy i nemožným. A teď je čas na další změnu.

Ocitla jsem se na rozcestí, u kterého jednou z možností bylo to, že s blogem nadobro skončím.

Ale chyběl by mi a myslím, že je škoda nechat něčeho, za čím je spousta práce.

Konečný verdikt je tedy takový: blog bude od nynějška věnovaný už pouze koníčku, který mě provází snad celý život - literatuře. Bavila mě na základce, později na střední mě čtenářský deník zajímal víc než chemické vzorečky, které by mě bývaly zajímat na oboru zdravotní laborant měly. A na vysokou už jsem se jejím směrem vydala úplně - na Jazykové a literární kultuře. Pracovala jsem před mateřskou ve vydavatelství a doufám, že jednou se v téhle oblasti zase uplatním. 

Navíc nebude to jen tak obyčejný blog, protože ho v první polovině příštího roku stihnou hned dvě velké novinky. Ty vám zatím neprozradím, ale věřte, že zvláště v případě té druhé je na co se těšit.

Chápu ty, kteří tímto skončí se sledováním mého blogu a děkuji jim za dosavadní přízeň. Děkuji také těm, co zůstanou, a upřímně vítám všechny, co nově přijdou.