Mámy, na únavu máme nárok

Lepší dny střídají ty horší. A to i když nastoupíme onu několikaletou dovolenou. Někdy naše mateřské já euforicky křičí a raduje se a jindy nám dá zatraceně mnoho práce vstát ráno z postele a věnovat se znovu a znovu těm samým úkonům.

"Vím, jak zdrcující je ztrácet po kouskách samu sebe, a jak důležité je připomínat si, že jsme to pořád my. "

(Radka Třeštíková pro Žena a život - listopad)

Nezbývá než souhlasit, vždyť jsme v sobě v nejproduktivnějším věku udusaly ty holky, co měly svoji svobodu a sny o zdárné kariéře. Částečně jsme je odstrčily na okraj naší osobnosti, abychom se mohly vžít do požehnané role mámy, která je báječná, ale která taky mnohdy stojí spoustu úsilí. Zvláště ozve-li se onen ambiciózní snílek, který nás nutí si k mateřství přibrat ještě alespoň kousek něčeho, co nemá nic společného s plenkami, kašičkami a učením, jak se smrká.

A pak lítáme od jednoho k druhému. Snažíme se být naplno mámy, naplno hospodyňky udržující teplo domova, naplno skvělé partnerky a naplno úspěšné nezávislé ženské. Není divu, když potom v zrcadle vidíme únavu a divíme se, kam jen se poděla ta energická baba, co běhala na podpatcích i do supermarketu, nikdy se jí neolupoval lak na nehtech a zásadně neodkládala návštěvu kadeřníka. Sebevědomí mizí do nenávratna a najednou nevíme, jestli doopravdy jsme naplno mámy, naplno hospodyňky udržující teplo domova, naplno skvělé partnerky a naplno úspěšné nezávislé ženské.

Nebo možná víme... že nejsme. Protože nic není dokonalé. Nebojme se přiznat, že každé z nás někdy dojde trpělivost. Že jsme občas protivné a že občas uroníme slzičku, protože si svoji nedůtklivost vyčítáme.

A věřte nebo ne, pokaždé, když za mnou naše dítko přijde a jen tak mi dá pusu, slibuju si, že mi už nikdy nedojde trpělivost, že už nikdy nebudu protivná ani nedůtklivá. Ale na slabost máme přece nárok všechny.

Nestyďme se, že občas sníme o pár hodinách strávených bez milovaných dětí a hlavně... nemějme výčitky, když si je dopřejeme. Mateřství dá někdy setsakramentsky zabrat, ale všechno to úsilí stojí za to a je mnohonásobně navráceno v každé puse, úsměvu a radosti.